Slovy Krytona: " Áááá! Samožerský režim".

Sušená šunka. Pršut sušený na Lipnici. Kdo by si kdy pomyslil, že?

Je to už pár hezkých let, co zvedlo pár kluků tuto rukavici jednoho chladného zimního večera a pustili se do nasolování plecek po vzoru španělského jamónu. Začátky, kupodivu pro mnohé, nebyly zas tak těžké a ztráty relativně malé. Jistě. Bylo tu různé trápení se hmyzem, jakožto snad největším škůdcem člověka „šunkovníka“, kdy jednoho brzkého jara v barokní zvonici pod hradem hodovali na čerstvých šunkách četní červy. Bylo to však z jejich švihácké ležérnosti, kdy pozdě šunky oblékly do slušivých a hlavně v této fázi nutných pytlíků. Od té doby uběhlo několik sezón a jejich sušené šunky si vysloužily mnohá uznání doma, u vážených přestavitelů španělské gastronomie i ve vyhlášeném městě italské šunky v San Daniele.  V tomto městě ochutnali jejich šunku  přímo nákupčí vyhlášených značek prosciutta i samotní výrobci, od kterých si s hnutím v srdci mohli vyslechnout slova:  „ Come il mio". 

Dnes už jich není jen pár. Scházejí se na veřejných nasolováních v zimních měsících, kde vše začíná a degustacích hotových šunek, kde hlavním tématem je krájení, ochutnávání a krájení a ochutnávání. Velký ohlas vzbudilo jejich prosincové šunkobraní v prostorách hradu. A jak by ne! Lepší prostor, pro tuto u nás v zemi ojedinělou gastronomickou dovednost a společenskou akci, si lze jen stěží představit.

Vše má nějaký vývoj a i naši šunkovníci dospěli do bodu, kdy se rozhodli založit oficiální občanský spolek Lipnických šunkovníků.  Stalo se tak 11.2.2017 v hostinci  Pod hradem.  Nejprve proběhla ustavující schůze spolku a následné pasování členů.

Šunkám zdar Václav!